Květen roku 1982 se vydařil. Jaro na sebe nenechalo čekat a v záplavě slunečních paprsků uzrály
jahody dřív než obvykle. A právě do takového času jsem v severočeském královském městě Litoměřice
přišel na svět. Zde jsem pak absolvoval i svou první (mateřskou) školu.

To pod tou šipkou jsem já někdy v roce 1985 a kolem stojí rodinní příslušníci; zleva: brácha, já, babička, Fanda, táta, teta, máma.


Na základní školu jsem pak celých dlouhých devět let chodil v Ústí nad Labem, kam jsme se
přestěhovali. Poté následoval učňák a nástavba na sklářské škole v Novém Boru (pět let) a nakonec
mé kroky zamířily na šest let do Zlína, kde jsem studoval filmovou animaci. První dva roky na VOŠFZ
a pak čtyři na UTB.

Dva roky na VOŠFZ mi daly nejvíc.

Studium Baťovy univerzity (UTB) jsem nakonec nedokončil především kvůli bídným podmínkám
na katedře animace (dnes je to tuším ústav). Tehdy se tam měnili děkanové a s nimi profesoři.
Zkušené animátory s dlouholetou praxí tak vystřídali titulovaní, ale animací téměř netknutí
"odborníci". O výbavě "ateliéru", který tvořily čtyři holé stěny a šest počítačů, na které
věčně lezli studenti audiovize nemluvě. Ale díky skvělým spolustudentům to nebyla tak docela
zahozená léta.

Spolustudenti z privátu.

Poté se mi podařilo najít práci v severočeském Hitrádiu FM, kde jsem úspěšně moderoval odpolední
vysílání celý rok a půl až do velkých personálních změn ve vedení v roce 2009. Z Ústí nad Labem
jsem se nakonec odstěhoval do poklidného Chebu a našel si místo učitele v ZUŠ ve Františkových
Lázních, a tak je tomu až dodnes. Občas s Danem Binkem vystoupím na večeru divadelních chuťovek
Eňo Ňuňo v Ústí nad Labem a nebo coby skupina
The Tačud Band jedeme někam zahrát.



MALÁ FOTOGALERIE

Na čundru u Kalicha v Českém středohoří.

V ústeckém klubu Circus po skončení Eňa Ňuňa; vlevo je Kytička.

Koncert skupiny The Tačud Band na Labském létě 2009; zleva: D. Binko, M. Michálková, V. Formánek, já a Z. Lukesle.

Se strejdou Frantou na Sázavě.

Se svou drahou polovičkou (Eňo Ňuňo, červen 2010).